Béda si přečetl, že v ČT začala úspěšně fungovat další Rada. Divácká rada ČT, jak zní název. To je něco, zavýskl si, konečně budou našincům naslouchat. Jenomže..
-Co jsi to Bédo študoval, a dusil ses vzteky?
-Pojď se Liduš sama podívat na tenhle seznam organizací, a pak mi řekni, jestli v nějaké z nich jsme. Tady si klikni.
-Tak co?
-V žádné z nich nejsme, aspoň já ne, pokud ovšem ty nejsi třeba v Radě seniorů..
-No jak bych mohl být, to by mě museli povolit věkovou výjimku k předčasnému vstupu. Nejsem nikde. Ty taky ne.
-No a co?
-Co, co, co? To, že bychom měli být více pokorní, a už nikdy neposílat program České televize do ..na toaletu nebo k čertu, a snažit se najít ve vysílání hlavně ty pozitivní stránky.
-Co do tebe vjelo? Ještě včera ses rozčiloval, a dneska obracíš.
-A řekni mi, co mám dělat? Vidělas v tom seznamu Rady nějakou organizaci obyčejného diváka, jako jsme my?
-Neviděla.
-Tak vidíš. A to znamená, že s námi, obyčejnými diváky, nikdo ani nepočítá, a proto ani nemáme právo jim do programu kafrat.
-Ani doma?
-Neblázni, dneska mají stěny uši všude.
-Leda že bys vstoupil třeba do ČOV, Bédo.
-Copak by mě tam vzali?
-Kdybys jim nabídl nějakou neucajdanou a dost dlouhou hymnu…
-Třeba : koruna,koruna,koruna dvacet koruna,koruna,koruna dvacet koruna,koruna,koruna dvacet, dvě koruny čtyřicet
