Nezměrné možnosti aplikace Bártovy aplikace

Ministr Bárta opět zahanbil kolegy z kabinetu kreativitou, s jakou se v malých českých poměrech chystá aplikovat jinde vyzkoušené velké věci.

Nabídne totiž stavebním firmám možnost opravit či dobudovat pozemní síť tím způsobem, že stát faktury proplácet nebude – nemá čím – zato však umožní firmám následně vybírat mýtné. Zřejmě i na komunikacích, v jejichž kategorii se dosud nevybíralo. A tam, kde se vybírá, se prostě bude inkasovat citelně víc – od každého, ať jede čímkoli.

Není to žádné objevení Ameriky. V Asii se podobným způsobem například stát zhostil nákladů na pobyt odsouzených ve věznici - tam se vězni musí samofinancovat, chtějí-li přežít. V mnohem měkčí a lidumilné formě se tak děje v našich nemocnicích, kde si bohatí důchodci krátí čas poleháváním a nadměrnou konzumací produktů ze švédských stolů.

Ale teď vážně.

S počasím to jde poněkud z kopce, přicházejí ranní mrazíky a co nevidět nás může, jako obvykle, zaskočit sníh. Pak začne mela s posypovými vozy, s odklízením sněhu z veřejných prostranství – no známe, jak to dopadá. Dopadá nás na matičku zemi poměrně dost.

Tady by magistráty a obecní úřady mohly postupovat podle mustru ministra dopravy - uzavřít smlouvy s firmami a s OSVČ – odklízeči. Za chůzi občanů po odklizené cestě či za jízdu po městské komunikaci by dodavatel služby mohl vybírat určitý poplatek, čímž by mu byla radnice kvit.

Stačí pak v každé ulici postavit lehkou strážní budku a kontrolovat, zda byla příslušná částka zaplacena prostřednictvím SMS nebo ji jednoduše zinkasovat na dřevo. Tramvajemi a autobusy by proházeli kontroloři – například penzionovaní důstojníci někdejší PS, kterým by neproklouzla ani myš.

Pražákům by bylo hej! Všeobecně povinná Opencard by totiž rozšířením portfolia svých nezměrných výhod o paušál „úklidného“ vyřešila i okrajovou námitku o byrokratické náročnosti takového PPP projektu.

Jan Dvořák