Nezávislost? Tak za kolik?

Zdá se být zcela evidentní, že zmrazování či ukrájení platů vede k větší náchylnosti ke korupci. Jenomže to si vláda jako celek neuvědomuje.

Přes všechny proklamace jak s nepravostmi zatočí, nakonec  úspornými opatřeními v mzdové oblasti k rozšíření korupčního prostředí přispívá!

Hřebíček na hlavičku uhodila až ministryně spravedlnosti JUDr. Kovářová, když vyhmátla podstatu, která unikla jiným členům sboru, zasaženým zřejmě provozní slepotou či závislých na dobrých mravech,když řekla:“ Zásadně nesouhlasím s tím, aby dál pokračovalo zmrazení platů soudců a státních zástupců…Jejich plat působí jako protikorupční činitel“

A je to!

Lékem na korupci není mražení, ale naopak prudké pražení platů. Pokud možno globální, alespoň v rozměru ústavních činitelů a státní správy.

Takový okresní soudce s pětasedmdesáti či jeho krajský kolega s devadesáti tisíci měsíčně jsou právě teď zřejmě těsně po onou pomyslnou hranicí nezávislosti. „Navyšovací“ stop pak může znamenat, že ji hned tak nepřekročí. A šustění bankovek, jak paní ministryně uvažuje,  je přece jenom povážlivě formujícím činitelem i pro naše Ctihodnosti.

Ano. Paní ministryně jakoby natvrdo řekla: Za tyhle prachy chcete spravedlnost?

Má pravdu. Známe to z fotbalu. Pár kapříků a jak se to pak píská.

A nikdo z justice ani necekne, že ji šéfka resortu svým způsobem označila za nedůvěryhodnou špínu.

Jan Dvořák