Nepřímou volbou prezidenta bychom o hodně přišli

Prezidentovi Zemanovi už může být srdečně jedno, jestli jeho nástupce budou lidé vybírat v přímé volbě, nebo zda dojde k návratu volby parlamentem.

Prof. Fiala chce parlamentní způsob znovu zřejmě proto, že v něm vidí šanci na své vlastní zvolení, přičemž zapomíná, že při vhodné konstelaci by na Hrad mohl takto usednout prezident Babiš.

Ale je způsob volby lhostejný voličům? Jistěže ne.

Stát by je při nepřímé volbě okradl o možnost strávit páteční nebo sobotní chvilky s demokracií ve volební místnosti a rozjímat nad urnou. Také důchodci ve volebních komisích by přišli o tisícovku za sčítání lístků. Staronovým způsobem volby by společnost byla šmahem zbavena svého dosavadního vyhroceného rozdělení na voliče a nevoliče (oblíbeného/nenáviděného) prezidenta, čímž by se nezdravě eliminoval občanský aktivismus a zúžil by se prostor pro jeho projevy. Za volbu by se nenadávalo svým, obrazně řečeno, bližním, ale jenom poslancům a senátorům. A pokud by volba byla tajná, lidé by ani nevěděli komu spílat jmenovitě, prostě by nadávali JIM. Došlo by k všeobecnému útlumu zájmu o politické dění. Projevil by se i v diskusích na sociálních sítích absencí citově zabarvených oslovení diskutérů: ty deb*ln* Zemanovče nebo poš*ha*ý Drahošovče.

Nebyla by škoda nechat si tohle všechno vzít jenom proto, že současný prezident údajně nejedná bez zbytečného odkladu? Ale on se přesně podle ústavy chová. Pravda, řešení odkládá, ale nikdy to není odklad zbytečný, prezident odkládá ze svého hlediska důvodně. Ani předseda ústavního soudu či jiní chytráci nejsou žádní bohové, aby to posoudili. Nejsme v Řecku, kde je na Olympu hned tucet specializovaných bůžků. My máme své Hradčany s nedělitelnou božskou pravomocí.  

Bylo by kazisvětské, aby definitivnímu ustálení odkládacích zvyklostí zamezila nějaká troufalá žaloba nebo brutální změna způsobu volby.