Obchodníci z branže by mohli pojmout podezření, že aktuálně vzedmutá euroatlantická vlna varování před čínskými telefony, je ďábelským marketingovým tahem, jak firmy vyloučit nejenom z předvánočního trhu a dát prostor konkurenci.
Zdání však klame, nic tak odporně nekalého by si nikdo jen tak nedovolil. Podobné praktiky patří přece minulosti. Čínské telefony a komunikační technika jsou prostě podezřelé, protože i soukromí výrobci mají blízko k čínské vládě, a ta jak známo, uplatňuje ve světě svůj vliv všemi prostředky.
Takže by měla platit zásada předběžné opatrnosti – jestliže podezření, respektive možnost zneužití telefonu pro špionážní a diverzní účely visí ve vzduchu, bylo by moudré, aby každý zvážil, zda toto riziko podstoupí, nebo ne. Vládní činitelé a vrcholní manažeři by neměli zvažovat nic a rovnou své čínské telefony vyměnit za zaručeně bezpečné od konkurence – což se děje.
„Obyčejný“ občan – nevysoký státní úředník, nevoják, nediplomat, neposlanec, nerozvědčík..atd. - ještě dřív, než telefon preventivně zahodí, by si měl odpovědět na otázku, jestli mu už nemůže být lhostejné, že ho možná budou v Pekingu odposlouchávat? Protože i tak je už zaručeně pod drobnohledem vševidoucích průmyslových kamer, čteček různých karet, monitorování operátorů, a k tomu všemu ještě stejně všechno na sebe práskne na sociální síti.
Generální štáb neprodleně nahradil rizikové čínské telefony starší bezpečnou komunikační technikou.
?
Veliteli, představte si, že No - Vak z Libne zase přišel domů opilý. Tento týden už potřetí
. . . . . .
Jinak budiž řečeno, že firma Huawei nemá žádný důvod ke stížnostem kvůli negativním blogům o svém telefonu.
Pod každým takovým příspěvkem totiž hnedle naskočí reklamní text, že je nejvyšší čas přístroj si on line objednat. Do Ježíška ho e-shop už nedoručí, ale do Dědy Mráze ano.
