Nekorektní diagnóza oranžové dvojky Zimoly

V kontrastu s Hamáčkovým lpěním na kandidatuře M. Pocheho  na správce Černínského paláce – jako protislužbu za zpracování pražských socialistů, aby Hamáčka zvolili předsedou a byli pro vstup do vlády – jsou slyšet i hlasy opačné.

Že by se Poche měl pustit k vodě (tedy zpátky do Bruselu, aby nepřišel o pozdější euro - výsluhy) , a šup do vlády!.

Bylo by pochopitelné, kdyby se proti Hamáčkově neústupnosti a prohlášením, že Babiš, Filip ani Zeman mu Pocheho kádrovat nebudou, ozvaly hlasy řadových členů. Jsou nepolíbeni velkou politikou, technologii moci neovládají, a nejsou zvyklí hrát státotvorný vabank jako jejich lídři.

Ti by však měli držet jednotný krok. Na čem se usnese předsednictvo, třeba na tom, že nepustí Paroubka do senátních voleb, aby jim partaj nerozvrátil a nepřivedl jednou ke třiceti procentům, to je svaté a platí. Stejně jako, že rychlovlak nejde přes Pocheho „nárok“ na ministerské křeslo.

Aspoň místopředseda, a navíc s titulem první, by se tím řídit měl. V opačném případě veřejnost dezorientuje a zavdává příčinu k různým spekulacím. Dokonce i k velmi nekorektním..

-Ty, Bédo, mně je to blbý říkat, ale nezdá se ti, že je ten Zimola čím dál tím větší…

-Myslíš jako: křivák?  Kdepak. Je to rovnej chlap.