Nejsme jako on, Milouš Dlouhověký

Stálice komunistických oslav prvních májů v posledních třiceti letech, jednička předlistopadového režimu Miloš Jakeš, překvapuje vitalitou. Kdekoho napadá, že se buď upsal ďáblu, nebo že užívá speciální postsovětský elixír 

-Ty, Liduš, nepřipadá ti ten Jakeš čím dál víc  Masarykovskej?

-Jak tě tohle napadlo, srovnávat právě jeho s TGM!

-A proč by mě to napadnout nemělo? Hele:  Masaryk přece, když ve funkci končil, tak pronesl tu známou větu:

Budu se na vás dívat, jak to tady vedete.

-A on  snad Jakeš něco podobného taky pověděl, když ho před třiceti lety vypískali?

-To sice nepověděl, ale furt se divá, jak to tady vedeme, a představ si, že dokonce chválí Brusel ! A chodí do průvodu . A to už mu pomalu táhne na stovku!

Ten má ale tuhý kořínek. Sakra, dědek jeden.

Au.. už mi zase lupe.

-No jo, Bédo. S tím se ale musíme vyrovnat.  Uvědom si, že my fakt nejsme jako oni, jak jsme tenkrát křičeli - tedy nejsme jako on, bohužel. Tobě je daleko míň a pořád tě něco píchá, bolí, pálí..

-To víš, to bude asi tím, že nejsem tak kovanej jako oni.

-Kovanej? Co ty víš, třeba se upsal ďáblu, jako Faust.