Nechá si prezident Petříčkův podraz s Pochem líbit?

Budoucí ministr Petříček hned dvěma deníkům poskytl velké rozhovory, v nichž velmi opatrně dává najevo své postoje například k Maďarsku – zdržel by se hlasování o sankcích – i k sirotkům ze Sýrie, které by přijal.

Zdá se, že rozehrává boj o emancipaci svého podceňovaného politického postavení, a například k Babišově požadavku, že jeho postoje k zahraničním otázkám by měly být v souladu s postoji premiéra, to vidí spíš naopak, neboť on bude oprávněným vládním specialistou „přes cizinu“.

A jak ujišťuje, nenechá se nikým ovlivnit – kromě svých poradců, v jejichž volbě má od prezidenta prý vysloveně volnou ruku, což v rozhovorech zdůraznil.

Lze však s úspěchem pochybovat, že při pohovorech s premiérem a prezidentem se Petříček zmínil o tom, že jeho poradcem by měl být právě pan Poche, kterého oba činitelé nemohou ani cítit.

Jestliže si aspoň přečetli palcový titulek z novin:

Petříček: Nejsem ničí loutka, ale rád bych dál s Pochem spolupracoval,

 pěkně jim to hnulo žlučí. Jakápak bude reakce? Prezident přece ze sebe nenechá dělat****e.

Bude to ale nespravedlivé, pan Petříček není žádné ořezávátko a nesvéprávný panáček.