Post místopředsedkyně Evropské komise získaný Věrou Jourovou, je výrazným úspěchem, a nikoli jeho opakem, jak se nám opozice a euroskeptici snaží namluvit.
Její bruselská funkce je významově takřka srovnatelná s pozicí místopředsedy České vlády, méně prestižní je jen o chloupeček.
Místopředsedů EK je totiž v evropské „vládě“ 8 z celkového počtu sedmadvaceti komisařů. Ve Strakovce jsou v patnáctičlenném kabinetu místopředsedové jenom tři. Prakticky to znamená, že v Bruselu je místopředsedou EK každý tříapůltý komisař, kdežto v Praze je místopředsedou vlády každý pátý ministr.
To, že v Komisi je lehký nadbytek místopředsedů lze přičíst počtu a různorodosti členských zemí, kdy je nutné funkce vyvažovat, například genderově, ale i geograficky. V Praze geografie odpadá. Je jedno, jestli jste z Počernic, z Boleslavi nebo z Brna. A pokud jsou v koalici jen dvě partaje, (KSČM jako tichý společník nárok nemá) může být poměr mezi místopředsedy spravedlivý. Dva za ANO (Schillerová, Havlíček), jeden – zato však první(!!) místopředseda – za ČSSD, Hamáček.
Důležitější než místopředsednická funkce v komisi je však portfolio, které bude komisařka Jourová obhospodařovat. Bude bdít nad unijními hodnotami a dávat pozor, zda v členských zemích není oklešťován právní stát. A to je daleko větší zodpovědnost než starat se o banální a neideologickou hospodářskou oblast nebo třeba o digitalizaci.
Jak známo, hmotné statky tu budou vždycky, na tom je zájem všeobecný - a když nebudou, potom se jako správní Evropané rádi uskromníme. Bez demokratických poměrů by nám však i nadstandardní konzum v kaviárové unii pěkně zhořkl, stejně jako kvůli nesvobodě se nám v socialismu přejedl chalupářský guláš. Náš český hodnotový žebříček je proto nezpochybnitelný. Ne však všude v Evropě.
Paní komisařko, na stráž pravých hodnot!
