Nanebevzetí Karla Boha

I do pekla se dostala informace, že božský Karel tento svět opustil a vydal se na pouť k branám mimozemským. To vzbudilo pozornost u prominentních chovanců těchto hard termálních lázní. Husáka a Gottwalda. 

-Tak som sa, súdruh kolega Gottwald celé tie roky od chvíle čo ma sem pridelili, toľko tešil, že až pošlú medzi nás súdruha Karla Gotta, že tu bude konečne veselo, že si to peklo osladíme.

-Veselo?  Já Gotta sice už nezažil, ale podle řečí, co o něm vedl Tonda Novotný, tak žádné budovatelské písně, které by lidu nalévaly do krve radostnou hrdost a optimismus, že příští pětiletky budou ještě úspěšnější, prý nezpíval. Dokonce strašil, že vytáhne na jednu soudružku dělo. Kde by k němu přišel? To by snad vyloupil sklad naší ČSLA?

 -Ale to bola len taká piesňová alegórie. Spieval väčšinou o láske - aj keď chúťky na emigráciu do zámoria ho neopustili nikdy, ako keď sa zhliadol v nejakej Lady z karnevalu v Riu - ale inak to bol hodný bezpartajní chlapec, ktorý nám mimovoľne dosť pomohol, a my zase jemu. Dostal odo mňa za to národného umelca. To Karel Vlach bol umelec len zaslúžilý, a Simonka taky. Ale teraz to bohuž ... ehm ... teraz to skôr vyzerá, že si Karla vezme konkurencie Navrchu. A bude potom veselo tam, a nie tu.

-Já myslím, že Nahoře ho nevezmou…

-A prečo by nemali, keď im populisticky pri bráne zaspieva Ave Maria? A keď to bude málo, môže pridať aj "Narodil sa Kristus pán ..."

-Ba ne, zpěv nepomůže. Chtít ho nebudou!

-A ako to môžeš, Klema, vedieť?

- Vadit bude jeho příjmení, druhého boha už nezkousnou. Na Gotta jsou moc hákliví. Vím to z vlastní zkušenosti. I když jsem jenom Gottwald, tedy Boží les, a ne vyloženě bůh jako on, tak hned jak jsem se u brány představil, rovnou a bez pohovoru mě hnali pryč, až jsem se zastavil tady.