(Nám) Pražákům je hej, Blanka se odkládá

Už to vypadalo, že v dubnu se v Praze otevře  třiačtyřiceti miliardový tunel Blanka,  a že chudáci řidiči, aby nebyli - s odpuštěním -  za pitomce, budou muset měnit  letité „trasové“ návyky. 

Taková revoluční záležitost je pro lidi za volantem mimořádně náročná. Znamená velkou psychickou zátěž. Člověk najednou aby jel jinak než byl zvyklý - občas se splete a možná i zabloudí, než se do tunelu dostane. Uvnitř se už neztratí a může si být jistý, že na konci tunelu světlo uvidí – pokud ovšem nebude noc a nedojde k blackoutu.

Navíc to věčné měnění termínů, kdy už mělo k otevření dojít, a nakonec z toho několikrát sešlo, k psychické pohodě řidičské veřejnosti rovněž nepřispělo.

 A teď ani údajně definitivní dubnový termín otevření zřejmě definitivní zase nebude, prý je zapotřebí měnit navlhlé kabely. Takže hej je teď opět jenom úzkostným Pražákům a řidičům odjinud, kteří se změn bojí. Obavy se však mohou ukázat jako liché. Není vůbec vyloučeno, že k otevření dojde až bůh ví kdy. Až naprší a uschne – respektive až nenaprší a nové kabely znovu nenavlhnou.

Zoufat netřeba. Je dobré dívat se na všechno z nadhledu, a to hodně z vysoka.