Čtyřleté úporné zkoumání pražských žalobců, zda premiér jednal nezákonně či nikoli, dospělo k prozatímnímu závěru, že před soud by Andrej Babiš postaven být neměl.
Při nezávislém posuzování se žalobce zcela oprostil od nemístného spekulování, zda náhlé vyvedení části agrokomplexu do nové firmy bylo účelové či nikoli, tedy dost možná podvodné.
Objektivně zkoumal totéž, co vlastně dávno předtím dotační úřad, který shledal, že nová firma dotaci obdržet může, protože například ve srovnání s jinou společností, obrovitým Agrofertem, je prťavá, tedy náležející k malým a středním.
Že trvalo celé čtyři roky, než žalobce definitivně v sobě porazil červíka pochybností, zda by se neměl spíš zajímat o okolnost vzniku firmy, než o její velikost, svědčí o tom, jak obrovské úsilí případu věnoval. Jiné by samozřejmě bylo, kdyby mu neschopná policie předala odposlech, v němž by premiér manželce telefonoval třeba toto:
„Moni, je to v cajku, teď tu firmičku naší rodině prodáme, aby mohla dostat dotaci, a pak ji zase vezmeme do Agrofertu zpátky. To s Bruselem vyj***me, viď?“
Jenomže takový důkaz se ani objevit nemohl, protože před 11 lety, kdy Čapí hnízdo dotaci získalo, nikoho ani nenapadlo „napíchnout“ tehdy politicky bezvýznamného Babiše.
Takže zůstalo při kladném posouzení velikosti. Na ní opravdu záleží.
-CO SE MEZI NÁS CPEŠ, ČAHOUNE? TAHLE SLEVA JE JENOM PRO MALÉ!
-JÁ JSEM TAKY MALÝ. MÁM NA TO PAPÍR OD DOKTORA. ŠAROCHA.
