Na centrále vojenské rozvědky zazvonil telefon (z odposlechu)

......................................................................  -Dobrý den, potřeboval bych mluvit s ředitelem.                                                                                                                                                                       

- S plukovníkem?

-No, když už tam nikoho vyššího nemáte, tak ano.

-Moment, a odkud voláte?

-Z úřadu od...

-  (Přeruší chápavě volajícího)  Aha. Tak Úřad přepojovat napřímo můžu, jenomže šéf má poradu, ledaže byste to řekl mně a já mu to pak vyřídím.

-Dobře, tak tedy, ale je to dost důvěrné..

-U nás je  (šeptem)  tajné všechno, buďte bez obav, tak o co jde?

-Víte, šéf by potřeboval sledovat..

- (Výrazně) Tak moment, my nesledujeme, my jenom kontrasledujeme, pokud jde..(velmi hloubavě).. a jde asi o manželku, když se obrací na nás, viďte?

-Ano, ano.. (obdivně) Jak jste to ale mohl tušit?

- (Suverénně) Z Úřadu se nás soukromě obrací převážně kvůli tomu, nebo ještě k hledání ztraceného psa, tak jsem zkusil jednu z variant, a  (spokojeně) vyšlo to.

Tak mi pak pošlete mailem aktuální adresu manželky pana premiéra a my to nenápadně spustíme.

- (Zaskočeně) Manželku jakého premiéra? Já volám z městského úřadu v Megalhotě a starosta chce vědět, jestli mu manželka zahýbá s Novákem z autobazaru, nebo s tím lékárníkem z náměstí.

-Ale.. (hodně odměřeně) to jste si asi spletl číslo.

-Nic jsem si nespletl, vzal jsem ho ze Žlutých stránek a starosta říká, že když sledování manželek už není trestný čin, tak ať to jako profíci pro něj uděláte taky, jako pro paní Nagyovou.

On  totiž náš starosta není jen tak někdo, (po velké pauze) - je taky krajským zastupitelem!  

(KONEC přepisu telefonátu)

Poznámka ( V       p r o s t o r o v é m     odposlechu místnosti se po "praštění" sluchátkem ozval přidušený hlas důstojníka : "Bl*ec! " 

Není však zřejmé, zda citoslovce je adresováno volanému, nebo bylo vysloveno ve smyslu:  Já b*bec.)