Ministra Zaorálka pozval do ND kolega Herman, nešlo o předvolební agitaci – píše MV

Chovancův odbor pro odhalování dezinformací před malou chvílí vydal stanovisko k šíření nepravdivých zpráv  o údajně skandálním vystoupení ministra Zaorálka ve čtvrtek ve Zlaté kapličce, Národní 2, 110 00 Nové Město.

Na prvotní šiřitele  dezinformace, pocházející zejména z lidoveckých kruhů, se postupně nabalovali příslušníci tzv.  kulturní fronty, kteří v nezkrotné pýše ješitné nadřazenosti, sobeckém zájmu nebo dokonce za mrzký peníz se  nestydí skandalizovat činorodé aktivity lídra  sociálních demokratů konané ve jménu sociálně spravedlivější společnosti, a proto přišli s bezprecedentním překroucením skutečnosti.

Podle nich prý ministr Zaorálek vniknul s početnou suitou propagandistů zadním vchodem do Národního divadla,  a z rampy před železnou oponou brutálně překřikoval orchestr pilující Verdiho, a to sloganem, Volte oranžovou čtyřku, volte sociální demokracii.

To všechno je bohapustá lež, dokládá na faktech  Chovancův nezávislý odbor.

Skutečnost je taková, že ministr Zaorálek se do budovy ND ve čtvrtek skutečně dostavil, nepřišel však podloudně zadním vchodem, zavítal dovnitř  z podzemních garáží kvůli osobní bezpečnosti. Nešlo o neplánovanou návštěvu s politickým účelem, ale o kladnou reakci na pozvání ředitele ND prof. Buriana k  účasti na malé slavnosti, která se L. Zaorálka bezprostředně dotýkala.

Z podnětu ministra kultury Hermana, který na rozdíl od jiné lidovecké kliky než té jeho, nemá nic společného se štvavou kampaní proti svému vládnímu kolegovi, byla v  hlavním foyeru ND instalována Zaorálkova busta.

Ministr se tak ocitnul mezi velikány českého divadla. Při odhalování busty bratr Herman zdůraznil, že velký lidový rétor Zaorálek se na profesionální scéně objevoval sice jen sporadicky, naposledy před 30 lety v ostravské inscenaci Zápotockého „Vstanou noví bojovníci“, avšak v průběhu dalších let  dával své dramatické schopnosti špičkového ochotníka do služeb celého národa. Ten mu splatil  milou a sympatickou přezdívku Kecal, jako reflexí významné bezcharakterní postavy z nejčeštější opery naší bohaté národní studnice.

„Milý příteli, vážený Mistře, bez tebe by národní divadlo v tom nejširším smyslu veřejné i politické scény - a dovolte mi ten výraz - nebylo vono. Proto tvá moudrá hlava patří  přinejmenším do bronzu už zaživa“, zakončil ministr Herman svou řeč, a bustu odhalil.

"Taková je realita", uzavírá  své stanovisko odbor pro odhalování dezinformací. Bublina splaskla.