Malý stát, a ještě k tomu málo ministerstev?

Přicházejí dobré zprávy, že jednání o budoucí koalici se už posunula ke konkrétním úvahám, kolik má být resortních ministerstev, aby stát dobře fungoval.

Skřípějící mechanismus nečasovské státní správy podrobily strany ve volebních programech zdrcující kritice a slíbily nápravu.

S patnácti ministry, které má dočasná vláda, však tento obří úkol zvládnout nelze. Na tom se předsedové konstruktivně shodli. Jenom o počtu, kolik jich bude, se ještě povedou složitá jednání. Zejména lidovci nechtějí tzv. utřít nos. Předseda Bělobrádek ještě před cestou do Ameriky napsal Sobotkovi svoji představu, z čeho by měl vycházet při stanovení počtu ministrů za KDU-ČSL. Odvolává se na letité zvyklosti v uspokojování malých stran vládními funkcemi. Poukazuje na to, že strana LIDEM zastoupená ve sněmovně osmi poslanci měla pět ministrů. Na jednoho poslance tedy „vyšel“ 0,625 ministr. Tento koeficient Bělobrádek považuje za rozumný a přichází s výpočtem: O,625x 14(poslanci)=8,75 ministra. Zaokrouhlením pak z logiky vychází, že by KDU-ČSL měla mít devět ministrů. Je však ochoten pro kompromis pouhých osmi lidovců ve vládě.

Je otázkou, zda Sobotka nárok prezentovaný Bělobrádkem bude akceptovat v celém rozsahu, ale vyloučit to nelze. Při šestatřicetičlenném kabinetu (14,14,8) by uspokojil potřeby všech stran.

Že otázkou optimalizace se předseda ČSSD zabývá zcela vážně, svědčí konzultace s odborníky ze zahraničí. Říká se, že velké slovo má teď v Lidovém domě sir Humphrey Appleby.

-Jistě, pane předsedo, s tím zvýšením počtu ministerstev je to výtečný nápad. Ale měla by mít nějaký zastřešující úřad, když jich bude tolik. Například ministerstvo ministerstev. Kdybyste měl potíž s jeho obsazením, tak..