O hradním vyznamenávání se od sobotního večera v rodinných kruzích živě debatuje. Ne všude se však vedou malicherné spory o to, zda spíš než Jarek měl medaili dostat Bolek, anebo místo Helenky třeba Alenka.
Po probuzení do kalného nedělního rána, které bývá moudřejší večera, může u zodpovědných jedinců dojít i k sebe zpytu svědomí a k vyvození mučivého závěru, že včerejší rozhořčení nebylo na místě.
-Ty, Bédo, já se strašně stydím.
-A za co, Liduš, že jsi připálila sváteční řízky kvůli telefonování s Jarčou?
-To taky, ale hlavně za to, že jsem strašně křivdila panu prezidentovi. Když na začátku vyznamenávání vítal všechny ty předsedy, tak z toho vynechal pana premiéra. Myslela jsem si, že to udělal schválně, že mu nemůže zapomenout, jak o něm Sobotka napsal, že už se rozpadá, nebo tak něco..
-..že se rozpadá osobnostně…
-..a proto ho teď arogantně přehlížel jakoby Sobotka byl pro něj vzduch. A to mně připadalo od pana prezidenta dost ubohé, protože jinak je přece pověstný velkorysostí i k těm, kteří ho urážejí.
-A teďka už ti to ubohé nepřipadá?
-To víš, že ne. V rádiu říkali, že na Hradě pan premiér vůbec nebyl, takže pan prezident mu tu urážku ani vrátit nemohl, i kdyby chtěl, a to by jistě nechtěl. Pan Sobotka se prý včas omluvil, že se bude věnovat dětem.
-Moment, dětem? Ty tomu věříš? Houby dětem. To je určitě politický kalkul, že nepřišel.
-Prosím tě, co by mu to bylo platný, když volby projel a předsedou socialistů už nikdy nebude?
-To nebude, ale myslí na budoucnost. Tím, že na Hrad nepřišel, udělal si oko u rektorů, a taky u topky a lidovců, kteří rovněž Zemana bojkotovali. Vůbec bych se nedivil, kdyby teď Sobotka bokem k poslancování vedl na univerzitě v Brně politologický seminář o soudržnosti koaličních vlád, a kdyby ještě k tomu přestoupil buď do topky, kde hledají lídra, nebo k lidovcům – když s nimi včera držel basu.
