A je po ptákách! V pondělí večer v Událostech komentářích nečekaně došlo v přímém přenosu k samodestrukci dosud slibně se rozvíjející politologické disciplíny zvané šmardologie.
Od chvíle, kdy sám objekt zkoumání zhruba ve 22:06 prohlásil, že dál už nechce být tajtrlíkem v mocenských hrátkách, pozbyl pro plejádu oborníků, téměř tři měsíce teoretizujících ve všech médiích, jak to s ním a s celou vládou dopadne, jakéhokoli významu a propadl se do nicotnosti.
Léto, tak výjimečně komicky dramatické, předčasně skončilo.
Nějaký ministr brzy bude, vláda se nerozpadne. Preference koaličních stran zaznamenají pohyb. U jedné dolů, u druhé opačným směrem. Nastane kalný postšmardovský podzim. Bez tolik nakažlivého smíchu, který pan starosta tak štědře rozdával na potkání.
Šmardovo čekatelské angažmá však zbytečné nebylo. Ke klíčovému polistopadovému poznatku:
Lepší je být bohatý a zdravý než chudý a nemocný
přibyla jeho zásluhou další zlatá slova:
Radši být hlavou ve městě než ocasem ve vládě.
- - - - - - - -
Teď už jde jen o maličkost - aby si nějakým šetrným způsobem přivodil ztrátu paměti a zcela z ní vymazal odhodlaná slova, která vyslovil jako reakci na Babišův obrat, že už ho ve vládě nechce:
Když ale Jan Hamáček bojuje za nějakou věc, tak ho nebodnu zezadu do zad a neřeknu mu, že mu na ten jeho boj kašlu. To je věc, která se nedělá a týmový hráč jí udělat nemůže.
Auuuuuuuuuu.
- - - - - -
AKTUALITA:
Kolem sedmnácté hodiny perné odpoledne prezidenta Zemana, kdy postupně přijal předsedy Bartoše a Výborného, završila schůzka s premiérem Babišem.
-Pane prezidente, já bych si nejdřív stáhnul...
-Ale Andreji, kalhoty si nech. Neboj, na holou ti nedám, jsi hodný hoch a posloucháš mě na slovo.
-Já si nechtěl stáhnout kalhoty, ale stáhnout od vás žádost na jmenování Šmardy ministrem, když si po domluvě dobrých přátel nominaci rozmyslel.
