Ledová koalice

Porada Modrého štábu se blížila k závěru, došlo na poslední bod. „A jak je to s akcí PSB?“

„Ještě se neozval Pankrác“, odpověděl Petrovi s předstíraným klidem Ivan.

„Ne aby nakonec cuknul. Tohle musí klapnout!“

„Klídek. Ostatní jsem zmáknul. Podrží nás.

Počkej, píp mi mobil, textovka.“

Ivan se podíval, co mu kdo píše a pak zbrunátněl.

„Já mu dám, že není pro změnu, když jsme se museli změnit i my!“

Petr zvážněl.

„Pankrác? Dělá potíže? Nemůžeš ho nějak…zmáčknout…“

„No, něco na něj ve složkách najdu. Pár absencí, hodně flákárny, potíže s termíny, občas to s tou jejich trojkou přepískne.  Prohodím s ním pár vlídných slov.“

Po pěti minutách.

„Péťo, je to v cajku. S radostí souhlasí.

V pátek je tu máme jako na koni. Prudce se ochladí a lidem přejdou roupy s nějakým chalupařením. Budou volit jako diví.“

„No vidíš, a pak že s námi Ledoví muži do koalice nepůjdou!“  

„Možná se staví na modrém koni i Martin.“

Jan Dvořák