Kreml po roce

Kremelské špičky znovu konzistentně zopakovaly totéž, co loni.  S útokem na malasijské letadlo Rusko nemá, stejně jako nikdy nemělo, nic společného.

Letní soustředění armádních dovolenkářů mělo přece na programu jen vylepšení tělesné kondice denními i nočními pochody v členitém ukrajinském terénu se zátěží tzv. plné polní, jejíž součástí žádné BUKy nejsou.

Jenomže při protiruské hysterii stále živené západem společně s blízkým ukrajinským a pobaltským příhraničím pak na logické argumenty ruské strany nikdo nechce slyšet.

Interně však Kreml jisté pochybení připouští.

-Myslím, Vladimire Vladimiroviči, že ten náš expert z GRU, který letní tábor vedl, měl poněkud nešťastné krycí jméno, které protivníci demagogicky zneužívají proti nám.

-Myslíte Igor? Co je na něm ke zneužití? Igor byl u nás přece slavný kníže, pěvec Šaljapin, světově uznávaný choreograf Mojsejev – samí mírumilovní lidé, nebo snad ne?

A vezměte si třeba Igora Šuvalova, prvního náměstka našeho premiéra..

-Já vím, ten přece pořád veřejně říká, že Rusko chce, aby si Ukrajina zachovala územní celistvost jako suverénní stát, ale..

-Tak, co proti Iogorům máte, nejste vy snad Igorofob?

-Ale, pane prezidente, Igor, nebo Magor, na tom přece nezáleží.

Mám na mysli příjmení. Strelkov. Vždyť my jsme jim toho Střelce přímo jmenovitě naservírovali.

-Připouštím, že jsme se měli zachovat poněkud prozíravěji. Měli jsme mu dát krycí Jméno Nestrelkov.

-Ještě horší by však bylo, kdyby vystupoval pod svým civilním jménem.

- Prosím vás, co by ještě mohlo být horšího? Copak se snad jmenuje Sestřelovač?

-To ne, ale Igor Bukin, pane prezidente..