Očité svědectví amerických tajných agentů, ukrytých v kontejneru, do kterého ruští agenti, jimž byli neustále v patách, odhodili Novičok maskovaný za voňavku Dech Moskvy, bylo rozhodujícím pro vyhlášení sankcí USA proti Rusku.
Námitky, proč agenti „voňavku“ nesebrali, vysvětlují tím, že to udělat chtěli, ale předešel je muž, který ji z kontejneru odebral. V té chvíli agenti museli volit mezi variantou sledování muže s voňavkou, anebo sledováním dvou ruských agentů, u nichž hrozilo nebezpečí, že budou při cestě vyhazovat voňavky i do dalších kontejnerů. Také se tak stalo a američtí agenti jednu z lahviček vybrali a odvezli do Washigtonu k chemické expertíze, která prokázala.. (dále je zpráva tajná, neboť konstatuje, že opravdu šlo o voňavky, kterými Rusové chtěli zmást své sledovatele, přičemž ona první lahvička voňavkou s vysokou mírou dvacetiprocentní pravděpodobnosti nebyla, ale že šlo o nebezpečnou látku, jejíž aplikace zejména „per os“ (ústy) může mít vážné následky.
Je s podivem, a svědčí to o bezmezné ruské drzosti, že po takových nevyvratitelných argumentech Moskva svůj hanebný čin nepřizná, a navíc se ještě staví na zadní a chce na spravedlivé potrestání citelnými americkými sankcemi reagovat rovněž sankcemi. Začal se roztáčet sankční kolotoč, který nemůže mít dobrého konce.
Americký prezident se opět dostal do schizofrenní situace, když sankční zákon sice podepsal, ale přitom si neodpustil prohlásit sankce za „výrazně vadné“.
Ale nakonec je spokojen a ocenil zejména správnou chvíli, kdy byly sankce vyhlášeny. Stát se tak už před měsícem, jak mnozí horlivci chtěli, těžko by se pak mohl upřímně těšit z balónu, který mu v Helsinkách věnoval Putin.
Balóny, jako mnoho dalších klíčových exportních artiklů, by jistě byly ruskou stranou do proti sankcí zahrnuty, a ani Putin by si bezesporu nedovolil výjimku, aby balón, byť vyrobený v Německu, prostřednictvím Trumpa do USA tak záludně reexportoval, sázejíc na jeho pověstnou slabost pro míče.
