Když Hamáček píše Babišovi, proč by Liduš nemohla psát Bédovi?

  Špičky sociální demokracie se uchýlily k poněkud svéráznému způsobu komunikace s premiérem. V prakticky otevřeném dopise mu daly najevo, že buď ministrům za ČSSD přihodí víc do rozpočtu, nebo…

Nebo se možná nestane nic, z vlády neodejdou - ale co když při nekontrolovatelném hnutí mysli ano?  

Korespondenční způsob jednání může být velmi inspirativní i pro nižší články partnerských vztahů.      

-Liduš, seš vůbec normální?

-A proč bych být neměla, Bédo?

-Protože jsi mi napsala dopis. Mně, jako někomu cizímu!

-A divíš se?  Poslední dobou dáváš do rodinného rozpočtu čím dál míň peněz! Vůbec se nepokryjí plánované priority, třeba nákup nové myčky a taky … Musíš nosit víc, jako dřív!

- A odkud? To bych musel krást. Co si furt stěžuješ, že nemůžeš vyjít?  

Já ti poradím. Měla bys šetřit. Na provozních nákladech.

-Jo, tak? Na provozu. No dobře. K večeři bude krajíc chleba s rostlinným tukem, žádný uherák a plnotučný sýr. A na pivo zapomeň. Taky kouřit přestaň!

-To, to snad ne. Šetřit se musí, ale rozumně, na správném místě.

-Nech těch řečí, Bédo, a raději mi odepiš, je to přece slušnost, kór když jsem ti napsala dopis přes facebook.

-No právě! Aby to každý věděl a měl z nás srandu. Copak jsme si to nemohli vyříkat mezi sebou? Ty mě snad chceš veřejně vydírat?

-Proč vydírat?  Dneska je takový způsob komunikace přece normální, i v těch nejvyšších patrech. Když Hamáček kvůli rozpočtu píše Babišovi – a sedí ve vládě spolu – tak proč bych nemohla já, taky kvůli financím psát, tobě?

-Aha, takhle ty na mě? Hraješ si na sociální demokratku? Tak víš, co? Neodpovím ti. Stejně jako Hamáčkovi neodpoví Babiš, jak se dal slyšet. Protože má dovolenou. A já si ji vezmu taky – aspoň do konce týdne. Budu mít pokoj.  

-Moment, Bédo, z toho se nevykroutíš! Za Babiše odpoví Schillerová, která ho zastupuje.  A za tebe… Jéžíš, Bedřichu!

Kápni Božskou, nenabrnknul sis nějakou ženskou, do které ty peníze cpeš?