Kdy jindy si chtěli ministři číst, než o dovolené

  Při úterním jmenování vlády pan president svým výrokem na adresu ministrů, aby nepočítali s dovolenou, udělal některým z nich pořádnou čáru přes rozpočet.

Ne že by se chystali do Toskánska. Jen si chtěli někde v závětří vychutnat milé dárky, jimiž je počastovala šéfka sněmovny paní Němcová, když se po zvolení místopředsedkyní ODS stala členkou vyjednávacího týmu.

Nešlo o žádné lahvičky ani zabijačku. Jako majitelka knihkupectví sáhla po literatuře, zejména té velmi klasické a po nějakém tom DVD.

Premiér Nečas tak obdržel někdejší bestseller Báječná léta s Klausem a moc si ten titul pochvaloval.

Miroslav Kalousek ledvaže přelétl očima název Maléry pana účetního, reagoval slovy, že mu tam pošle hloubkovou kontrolu, až bude z toho divej.

Karel Schwarzenberg jen pootevřel jedno oční víčko a sykl: „Znám. Hluboký spánek,od Chandlera, The Big Slup.“

Timura a jeho partu si Radek John pochvaloval:“Taky to byli klikaři..“

Vít Bárta se ovšem nad přebalem Poláčkova románu Vše pro firmu upřímně roztesknil, protože ho bude muset dát bratrovi.

Mnohem lépe jsou na tom ti z týmu, kteří si ministerská křesla pro sebe nevyjednali. Na ně se Klausův apel nevztahuje. Kateřina Krejčí si tak v klidu přelouská Sbohem armádo, kolegyně Klasnová si z DVD může pustit Páni mají radši blondýny a neostrouhal ani odejitý David Vodrážka, i když se musel spokojit pouze s povídkou. Blbec z Xenemünde.

Paní Němcová se však důrazně ohradila, že by měla mít cokoli společného s obálkou zanechanou ve vrátnici Lidového domu na jméno Bohuslava Sobotky. Nachází se v něm kniha Dvanáct křesel. Pokud víme, tak to nepasuje ani náhodou.

Jan Dvořák