Kdo z čelných politiků neprojde sítem Provolání Chvilkařů?

Několikaminutové ticho prolomil povzdech místopředsedy sněmovny Fialy. Nejdřív se podíval na dveře s nápisem Prověrková komise a potom na kolegy z vedení sněmovny, kteří tam spolu s ním seděli na lavici a čekali.

„Nějak dlouho nejde, že jo?“

Filip, Okamura a Pikal jen přikývli. Hrdla měli  sevřená obavou.  

Když se po dalších dvaceti minutách ze dveří vypotácel zřetelně rozrušený předseda Vondráček a „plácnul“ s sebou na lavici, Filip se ho opatrně zeptal: „Tak co, prošels?“

„Co já vím?“ odpověděl Vondráček zničeně. „Teď se o tom radí..“

„No dobře, ale aspoň řekni, jaký máš z toho pocit?“ snažil se Okamura něco z Vondráčka vypáčit, ale ten jenom pokrčil rameny.

„Bylo to asi hrozný, viď?“ empaticky podotkl Filip.

„Bylo. No uvidíte sami, až vás zavolají“

„A na co se ptali?“

„Vzali to podle toho jejich Provolání národu, že chtějí politiky, kteří nelžou, nekradou, nestraší, nemají střet zájmů a respektují demokratická pravidla,“ řekl zdrceně.

„Ale, to přece,“ probudil se z letargie prof. Fiala „ není nic, čemu bychom, tedy aspoň já, neměli vyhovět..“

„Nebo to v nejhorším okecat,“ přidal se Filip.

„Proč okecat? Copak krademe?“ ozval se Okamura. „Nebo jsme snad lháři? A strašíme na cimbuří? Já tedy určitě ne, to i oni musí uznat!"

Vondráček se trpce pousmál. „To jim tak vykládej, když o každém vědí všechno!

Když se mně zeptali na střet zájmů, tak jsem to samozřejmě vyloučil. Ale oni na mě hned vybalili, že jsem v něm byl, když jsem hlasoval o navýšení rodičovského příspěvku, protože mám příbuznou, která je na mateřské. To je, co?"

„Jéžiš“,  zblednul Fiala, “ale to já podle nich budu rovněž ve střetu...“  

„Na lhaní mě taky dostali,“ stěžoval si Vondráček dál. „Tvrdil jsem sice, že nikdy nelžu - ovšem oni dobře věděli, že ačkoli jsem si s Faltýnkem notoval, jaká je to pitomina ten poslední Babišův nápad s paušální daní z obratů na posteli, tak přesto jsem Andrejovi tu šílenost vychválil, a tedy lhal. Kdepak, ti mají uši všude!

A jestli kradu, byl jsem si jistý, že ne. Ale oni, abych si prý vzpomněl a nezatloukal. Tak jsem připustil, že jako kluk jsem chodil sousedovi na meruňky..“

„Pch,“ ulevil si Filip. „A stačilo jim to?“

„Kdepak. Rovnou řekli, že u nás v hnutí jsou zloději všichni, tedy i já, protože krademe programy a voliče socanům i vám, komoušům!“

„Ale to je fajn, tedy pro mě. Já nikomu voliče nekradu, a taky ani nelžu,“ radoval se Filip.

„Nelžeš? Ale lžeš,“ namítl Fiala. „Jak můžeš masám tvrdit, že jsi komunista a stoupenec soudru.., ehm, Marxe, když podporuješ miliardáře a sám hromadíš nemovitosti, místo, abys je věnoval mateřským školkám ?!!“

„Vondráček, pojďte!“ ozval se z otevřených dveří energický hlas známé filmové herečky, která dělala tajemnici Minářovy prověrkové komise.  

V politicích „na čekačce“ by se krve nedořezal. Vondráček polknul a …

..probudil se. V pravý čas. Bude se hlasovat o 116 pozměňovacích návrzích k Zákonu o...