Kdo vyhrotil situaci? Vláda ani odbory ne

Je nevyšší čas schladit hlavy a chlapsky si přiznat, kdo skutečně způsobil eskalaci stávky a zostření vztahu mezi kabinetem a odbory.

Nejsou to na jedné straně ani premiér Nečas s ministrem Kalouskem stejně jako na druhé odboroví předáci Dufek, Zavadil či Pobejbík. A už vůbec ne, na straně třetí, dva na sobě nezávislí nezávislí soudci.

Ti všichni konali tak, jak jim káže svědomí a jaké si osvojili mravy – zda dobré, horší či špatné, nám, lidem bez puvoáru, soudit nepřísluší. Vláda chtěla ochránit veřejnost před škodami ze stávky, odboráři mínili chránit veřejnost před jejími reformami a soudci museli chránit právo.

Kdo tedy opravdu přilil olej do ohně?

Z dostupných informací vyplývá, že v pátek kolem jedenadvaceti hodin byla kopie předběžného opatření soudu nejenom v datové schránce MF, ale rovněž v listinné verzi v podatelně, kde se samozřejmě večer ještě pracovalo a justiční stráž mohla rozhodnutí bez problému doručit.

Zato v sídle odborů prý už nebyl nikdo, i když v televizi tvrdil předák opak.

Cožpak mu doručovatel nemohl brknout? Telefonní čísla strůjců stávky přece už ráno zveřejnil bulvár.

Že ho na soudu už neodebírají a že jim zrušili i služební mobily? To není žádná omluva - za takové ochromení akceschopnosti by měli poděkovat právě ministru financí. Jisté však je, že zoufalý justiční strážce se mohl utěšovat myšlenkou, že ještě není pozdě, zítra je přece také den a v neděli rovněž. Nechtěl bych ovšem prožívat jeho mučivé sny tím spíš, že nadřízení ho nechali na holičkách a neřekli mu: Kašli na to, zejtra si je vychytáme na vládě.

Ať je nám konkrétního člověka líto či nikoli, pravdu zamlčet nelze: Justiční stráž zklamala na celé čáře. Svým necitlivým způsobem doručení vyhrotila napětí, zavdala příčiny ke spekulacím o podrazu vlády na odborářích a prodloužila stávku na čtyřiadvacet hodin místo třinácti.

Mělo by to být řečeno zřetelně a nahlas. Viník je tady a měl by se veřejnosti zodpovídat.

Jan Dvořák