Kdo pochválí Věci veřejné za boj s nezaměstnaností?

Mnozí jakoby zapomněli, že pan Paroubek už delší dobu není předsedou a ani že z temného příšeří za oranžové opratě netahá. Přesto ho dál provrtávají na cimpr campr, i když je po válce.

Přitom je kolem nás tolik aktuálních jevů k vyzdvižení!

Třeba v jedné televizi je to rozblikání nové hvězdy moderace hvězdných zpráv. Ve druhé pak strmý pád hvězdného ředitele zpravodajství do jiného patra. O tom se toho jistě napíše dost.

Ale našel se snad někdo, kdo ocenil sociální cítění novopečeného ministra vnitra?

Bravurně totiž vyřešil jednodenní nezaměstnanost bývalého šéfa obrany Bartáka - toho, jemuž ještě nedávno vytýkal  zlodějiny v resortu. Teď si ho vzal za svého náměstka. A i ten Komorous (který holt musí z ministerstva letět, když to John slíbil v televizi) nakonec bude náměstkem, i když jen šéfa „goril“ ústavních činitelů.

Mají pravdu všichni ti, co říkají, že VV jsou dost leví a  že pod tvrdší skořápkou mají měkké, zlaté srdce.

Avšak objektivních analýz co pro obyčejného člověka vyjednali se nedočkali. Naopak. "Včerejší“ pravicoví novináři, kteří předtím s gustem cupovali socany, teď vykonstruovali falešný mediální obraz zrady voličů za cenu ministerských postů. Jakoby z programu VV nezůstal kámen na kameni. Dezorientované veřejnosti  bylo nutné  otevřít  vlastní oči.

Teprve v celostránkových inzerátech se lid mohl podrobně seznámit se  s k u t e č n ý m  stavem věcí, i veřejných.  S  pověstnou buldočí neústupností vyjednávačů v klíčových bodech, přes které prostě nejede vlak.

Nikoli zklamání, ale optimismus pocítil nezaujatý čtenář, když se dopracoval k závěrečným slovům, kdy je znovu požádán o zachování přízně a důvěry ke straně. Mnohé pak možná sevřela (pozdní) lítost, že nepatří do rodiny registrovaných Véčkařů, mezi ono jádro zakládajících členů, které má výsadu klikat a zásadně ovlivňovat rozvoj země.

Na tak masové poděkování za důvěru a hrdou bilanci se zbývající strany koalice nezmohly. Jakoby jim veřejnost za ty (kdoví jestli celé ) dva tři milióny vůbec nestála.

Šetřit se musí, to jo, ale na pravém místě. Na lidech ne. To říká i ten Paroubek.

                                                                          Jan Dvořák