Kdo opravdu tlačil na premiéra, aby některé ministry nevyměnil?

Hloubkové prověrky ministrů nahlodaly falešnou představu veřejnosti o slabém a nemohoucím premiérovi. V očích voličů se Bohuslavu Sobotkovi pozvolna dostává nálepky tvrdého a rozhodného politika.

Nebo snad ne? Pochybovači se najdou vždycky.

-Bédo, není divný, že prošel bez problémů Mládek, o kterém se tolik mluvilo, že by měl odejít,  ale také ten Ťok, kterého ještě v pátek chtěl Sobotka vyrazit, kdyby prý mohl, ale v pondělí už mu málem zobal z ruky. Rozumíš tomu?

-Jo, Liduš. Bohouš byl pod děsným tlakem.

-Od Babiše? To bych pochopila, když jde o Ťoka, ale netvrď mi, že by se Babiš zastal taky Mládka.

- Mládka by se určitě nezastal, stejně jako se nepostavil Sobotkovi, a nevyhrožoval mu, že když chce odvolat koaličně oblíbeného ministra Němečka, tak jenom přes jeho mrtvolu.

-Němečkovu?

-Ale ne, přes jeho, Babišovu.

-Já…

-Liduš, to jsem řekl jenom v žertu. To víš, že Babiš byl rád, že se zbavil Němečka, který mu pil krev kvůli narážkám na jeho podnikání ve zdravotnictví.

-Tak, kdo tedy tlačil na Sobotku, aby Ťoka a Mládka nevyrazil?

-Kdo, kdo?

Ještě ti to nedochází? No přece Zeman. Byla to od něj protislužba za jejich „hluchotu“, když neslyšeli Zemanovo vyhrožování Hermanovi, že mu nevyznamená strejčka z Kanady, pokud se na půdě setká s Dalajlámou. Jasný?

-No jo, to by mohlo sedět. Ale není to něco podobného, jako by dostali za mlčení trafiku? To by je taky mohli zavřít.

-Tak hele, za prvé  - trafiku už dávno mají, a zadruhé -  Šlachta je u celníků a honí pašeráky cukerínu.