Na každého jednou dojde, praví přísloví, a je tomu tak skutečně. Někdy. I pan doktor z Počátků, který odmítá ošetřovat buze**nty, seniory a další obtížný pacientský „hmyz“, se totiž může dostat do stejné situace jako oni.
Pokud se v nouzi nejvyšší, kdy by sám potřeboval pomoc, ačkoli není ani přestárlý, ani nevětšinově orientovaný, ocitne u specialistů, kteří rovněž jako on, hned tak někoho do péče nevezmou..
-Sestři, vezeme vám těžkej případ, doktora z Počátků!
-Z toho seriálu?
-Ale ne, normálního. Tedy… nenormálního. Je padlej na hlavu.
-Na hlavu? Ukažte. Ale to nepujde.
-Pročpak?
-Kvůli vlasům. Protože je brunet, ty primář nesnáší. My se tady proto specializujeme jenom na blonďáky a na plešaté. Jo, kdyby to byl aspoň špinavej blonďák, anebo měl velký kouty, to by se dalo přivřít oko. Ale s tímhle pacoušem mě primář vyrazí.
-A to se s ním máme vláčet zase jinam? A je to přece kolega, ne?
-Ale brunet!
No dobře. Hoďte ho do mezaninu, ať nás nikdo nehoní, že porušujeme Hippokratovu přísahu. Na patologii berou ze všech oddělení každého, kdo přijde, brunet, nebrunet.. Tedy sám nepřijde, že jo..
- - - - - - - - -
A komu z místních se doktorovo "výběrové řízení" na pacienty nelíbí, ať raději mlčí, a zfalšuje si občanku, pokud se do věkového limitu nevejde.
Jinak může pan doktor použít osvědčený recept, zavřít párkrát krám, a lidé k rozumu přijdou.
