Člověk (i já) málo bere v úvahu, že stárne. Za socialismu začal jako referent, pak vedoucí oddělení, pak vedoucí odboru, náměstek ředitel atd. A zdálo se mu, jak životní úroveň stoupá včetně toho že mu krásky lezly do peřin. A statisticky to nebyla pravda. A pak spadnete do důchodu, peněz je málo,krásky se vypaří  ...  Ale z dnešního průměrného důchodu se nechá jen přežívat. Myslím tím průměrného našince.

Někdo se má líp a někdo se má hůř.

Podstatné je, kolik je kterých.

Někdo se snaží, někdo spoléhá.