Kde jste, skuteční přátelé Věcí veřejných?

Mají to ale Věci veřejné pěkné přátele! Do parlamentu mladé straně sice pomohli drobnými příspěvky na vedení slušné a neagresivní kampaně. Za pár měsíců, když se partaj nachází v kritické situaci, však pomocná ruka nikde.

Nechali teď Věci veřejné, jak to říct jinak, prostě ve štychu. Zdá se být nepochopitelné, že se nepodařilo dát dohromady nějaké tři milióny a předejít lživému vláčení tiskem. Že by morální zábrany? Někdy se prostě musí skousnout zuby a říct si: zachovám se sice nestandardně, antimanuálně, ale v zájmu celku.

Rádoby neúplatní novináři z MF DNES jsou přece také jenom lidé! Jistě by uvítali optimální sociální dávku, která by jim umožnila důstojné využití pracovního dne něčím jiným, než vazalským vymýšlením nejapných obvinění na adresu firmy ABL.

To by ovšem tzv. přátelé strany museli uvažovat koncepčně a ne si mnout ruce a pochvalovat si, že vnitro je naše, doprava taky, dotace z EU jakbysmet a to školství holt… Všeho přece může být jen do času.

Proč se aspoň nepokusili vykoupit předem autorská práva na fiktivní reportáže o sledování politiků v Praze?Dlužno přiznat, že tzv. staré strany si v tomto ohledu vedou obezřetněji. Sdružení přátel ČSSD dokázalo v kritický okamžik zabránit zveřejnění knihy pomateného ostrostřelce, která, byť by jen náznakem mohla dehonestovat budoucího premiéra. A výsledek se dostavil - strana volby vyhrála.

Nešlo by s „tím“, milí přátelé VV, ještě teď něco udělat? Vždyť i reportáž lze dementovat jako výsledek řádění tiskařského šotka.

Přece v tom pana ministra nenecháte, když už tu kadibudku na něj zlověstně ušili tak, aby se v žumpě vymáchal. Hrozně to smrdí.

Jan Dvořák