Každý něco pro vlast - třeba chřipku

Zdravotní stav hlavního hygienika zapůsobil jako vážné memento ve společnosti. Lidé si uvědomili, jak tolik - s prominutím - omílané rčení o tom, že co je možné udělat dnes netřeba odkládat na zítřek, je hluboce pravdivé.

I pan prezident vyslovil podiv nad tím, proč – když už jsme u těch průpovídek – ministerská kobyla (rozuměj MUDr.Vít) chodila bosa. (Rozuměj:nenechal se včas očkovat).

Přestože v tomto politováníhodném případu je pozdě Bycha honiti, měl by nezávislý posuzovatel uvažovat v širších souvislostech a třeba připustit i tu možnost, že v hodině dvanácté se náměstek ministryně rozhodl účinným způsobem upozornit veřejnost, že když se nechá očkovat, dopadne mnohem lépe než on sám.

O tom, že  právě medializace poněkud absurdního osudu čelného odborníka  může být začátkem promyšleného osvětového tahu, svědčí i zvláštní přístup zdravotních složek armády. Do lůžkové části infekčních oddělení vojenských nemocnic soustředila nebývalé množství na první pohled zdravých jedinců.

Pro hypotézu snahy udělat maximum pro  optimální využití nakoupených preparátů hovoří i příkré odmítnutí ministerstva životního prostředí přebytečnou vakcínou nasytit čistírnu odpadních vod v Tróji.

Všem nakaženým brzké uzdravení.

Jan Dvořák