Karel Gott odešel. Kdy zmizí jeho nenávistní oponenti?

Odchod nejzlatějšího slavíka je smutnou událostí a ztrátou pro českou kulturu. Ale nejenom to. Několik málo jeho zavilých nepřátel teď ztratilo občasný terč, na němž ukájeli frustarci z nespravedlnosti světa.

Sami tak čistí a odvážní, se za své sžíravé,  politicky motivované kritiky Karla Gotta - spíše však  za útoky - patřičného ocenění nedočkali. Jejich varování před obludnou komercí a před líbivými melodiemi přinášejícími obyčejnému publiku pohodu, ale podle elitářů prý otupující masy, lidé ignorovali. Údajně progresivní drásavé kakofonie a bezduché existencionální výkřiky odmítali.

Přesto pokaždé, když tito "antigottovci" cítili příležitost, se do Karla Gotta strefili. Dokonce i v době jeho těžké nemoci vypouštěli jedovaté sliny.

Nepřipadá jim, že právě teď, na rozdíl od všeobecně litovaného odchodu zpěváka, měli by už konečně mlčet? A tiše, bez poct, odejít taky? I jejich éra končí. V zapomnění.