Kancléř Mynář zradikalizoval Kolbenku

Zveřejnění platů zaměstnanců Kanceláře prezidenta republiky mělo u veřejnosti očekávatelný ohlas.

Nic moc, ohrnovali nad platem kancléře Mynáře nos ředitelé státních a polostátních podniků. Ti berou několikanásobky.

Lidé s průměrným či podprůměrným příjmem kancléři naopak upřímně záviděli.

Ti zemitější z nich si zanadávali nahlas, zatímco lidé zvyklí reagovat distingovaně nadávali v duchu. Intelektuálové si ulevili na sociálních sítích.

Vodní děla připravená rozprášit masové demonstrace na hradním nádvoří si ani nestříkla, Češi jsou beránci.

K ojedinělé, zato však k výrazné radikalizaci mas došlo v pražských Kolbenových závodech, kde vyhlásili stávkovou pohotovost. Od ponků a brusek je zdvihl kancléřův výrok, jimž hájil svůj příjem, který je pětinásobkem průměrné mzdy.

„Hrad není Kolbenka,“ řekl, čímž měl na mysli svůj nesrovnatelně větší objem práce i zodpovědnost než má běžný tovární proletariát.  Ten však o náročnosti  své bídně placené práce nepochybuje a má o svém odměňování rovněž svou představu.