V pátek se generální ředitel ČT v médiích pochválil za to, jak skvěle tato stanice zvládá informovat o koronavirové krizi a že sledovanost trhá rekordy.
Srovnatelné s počtem diváků v dobách premiér Dietlových slavných seriálů.
Přes nepokrytý výraz uspokojení - a současně s dlaní žádající zvýšení koncesionářského poplatku o nekřesťanských patnáct korun - šéf televize veřejné služby hodnocení nepřeháněl.
Čtyřiadvacítka, a nemyslím to nijak zle, nenechala ještě před deseti dny, před týdnem, klíčové vládní persony z obrazovky „slézt“, když informovali o tom, jaká opatření se provádějí a chystají.
Ale všechno jednou zevšední. Už nejsme u obrazovky přibiti v očekávání dalších hrůz. I televize trošku polevila. Avšak dneska – v pondělí – kdy opět zasedala vláda a provedla personální a jiné změny i schválila další hospodářská opatření při řešení zdravotní krize, by se kdekdo na tiskovku ze zvědavosti podíval. Tím spíš, když ji dvě hodiny na liště ČT 24 avizovala.
Ale do sedmi večer nic. Začaly Události. Jako obyčejně, pokud Čtyřiadvacítka nemá jinou informační prioritu, vysílané na této stanici souběžně s kanálem ČT1. Teprve pak se dozvídáme, že tiskovka probíhá, a že o ní budou v Událostech informovat.
A tak si ťukám na čelo: To nebylo možné tiskovku přenášet sólo na čtyřiadvacítce? Kdo by o ní zájem neměl, stačilo jedním ťukem namáčknout Jedničku s Událostmi a nenechat se iritovat (zřejmě Babišem).
