Kalouskův návrh na ožebračení živnostníků neprošel!

„Pepčo, slyšels to, no slyšels to, jak teď v televizi říkali, že nebudou snižovat pro živnostníky paušály, jak chtěl ten…“ a paní Sibyla nestačila ani dopovědět větu, když ji přerušilo rázné:

“Pitomec, pitomec!“

„Já už si říkala, jak to udělám, protože když si teď můžu odepsat šedesát procent, a pak by to mělo být jen nějakých ušmudlaných pětadvacet, tak bych jim musela dát do chřtánu o tolik víc! No to bych byla pěknej..“

„Pitomec!“

„Jo, máš recht. To bych radši přešla na skutečné výdaje. Tedy na skutečné ne, spíš na neskutečné.

Co k věštění potřebuju? Skleněnou kouli, vánočního františka kvůli smrádku a jednu lampu se žárovkou čtyřicítkou, aby byla patřičně tajemná atmosféra. Karty, na karty bych málem zapomněla. Na první pohled to sice vypadá, že náklady mám vlastně nulový, ale to jenom proto, že jsem je jako rozpočtově zodpovědná vědma srazila a kašlala na zásadu: po použití znehodnoťte. Ale to by pak přestalo – tedy jenom na papíře – každý klient by měl fungl nové pare: kouli, karty, a možná bych tam vrazila i žárovku. Papír snese všechno. To by na berňáku koukali, v jaké že jsem to ztrátě a že vlastně věštím z lásky k bližnímu!  Ale bylo by s tím dost papírování a shánění účtů, to je pravda, takže mě napadlo, že bych to mohla zkusit tak, že bych měla jako poradce na fakturu, třeba za padesát tisíc měsíčně.

Ale teď už jsem zase v klídku, všechno bude při starém, když ty fantazmagorie Nečas zarazil.“

„Pitomec, pitomec!“

„Ale jaký pitomec Pepčo? To jsem přece imrvére říkala o ministru financí, když dostal ten šílený nápad, “ napomenula paní Sibyla svého papouška.

Ten však trval na svém. Zřejmě by byl schopen prohlásit totéž o každém členovi kabinetu.

Jan Dvořák