Předčasná vánoční nadílka individuálních potravinových balíčků od Dědy Brusela, kompenzujících suroviny, o které - na rozdíl od Západoevropanů - řetězce Východoevropany okrádají, mohla se jevit jako nový přístup k ex- ostblocku.
Zdání však klame. Šlo totiž o Junckerův rafinovaný pokus dát Vé čtyřce poslední ránu jejím rozeštváním. Pozorný občan si musel všimnout, co vlastně Děda Brusela při rozdávání balíčku řekl: „Slováci si nezaslouží méně ryb ve svých rybích konzervách, ani Maďaři méně masa ve svých jídlech nebo Češi méně kakaa ve své čokoládě..“
Nezdá se vám, že v textu, tedy v Junkcerově darovací řeči, něco schází? Ne?
Tak si tu větičku přečtěte prosím ještě jednou..
„Slováci si nezaslouží méně ryb ve svých rybích konzervách, ani Maďaři méně masa ve svých jídlech nebo Češi méně kakaa ve své čokoládě..“
No ano, máte pravdu. Vynechal Poláky, jakoby snad měli jiné, silnější žaludky co snesou všechno, oproti gurmánskému nastavení konzumačních orgánů zbývajících tří z V4.
Je jasné, že Polsko po tak přezíravém postoji se ještě více utvrdí v tom, že by mělo jít vlastní, tedy britsko-americkou cestou, a dá naplno průchod proti unijním náladám. My, jako Dědou obdarovaní, se s tím svezeme taky, a po očekávatelném Polonia – exitu, se z kdysi obávané vnitro unijní opozice V4 stane bezvýznamné trio národních písní, na Dědovi zcela závislé.
Bodejť by se hrdí Poláci nezlobili, když „V3“ si pospíšila a už dnes ráno společně vydala tzv. Pamětní pohlednici, jako výraz díků Obdarovateli za projevené dobrodiní.
Větší devótnost jste neviděli:
