Jiří Dienstbier – smutná, nikoli krásná ztráta

O Jiřím Dienstbierovi si může člověk, který ho poznal jen z letmých setkání nebo pouze prostřednictvím televizní obrazovky pomyslet, že to byl „frajer“ západního střihu už v dobách velmi reálného socialismu.

Kdo ho poznal osobně dobře ví, že to byl protřelý elegán, který uměl, když to uznal za vhodné, nosit vázanky s nemenší elegancí jako jiný vrcholný politik polistopadové éry a přitom věděl, že právě s tím svět opravdu nestojí ani nepadá.

Sarkasmus a břitký humor – lidově řečeno sranda – k němu patřily stejně jako sklenička něčeho dobrého. A to i v dobách, kdy si tu skleničku nemohl dopřát, protože neseděl v kriminálech Rakousko-uherské monarchie, kde si „političtí“ mohli „poslat“ bachaře pro lahvinku, ale v Nápravném zařízení ministerstva spravedlnosti ČSSR. A to žádná sranda nebyla, ale s humorem se ta léta dala přežít o něco líp.

Proto by Jiří Dienstbier zřejmě s pobavením zaregistroval skutečnost, že Česká televize mimořádně na sobotní večer zařadila reprízu staršího diskusního pořadu, v němž účinkoval a který má název Krásný ztráty.

Odchod Jiřího Dienstbiera je ztrátou velmi smutnou a zmíněný pořad - bez ohledu na název - nám tohoto politika krásně lidsky připomene.

No a ten zvláštní kontext působící jako černý humor je v dnešní době bohudík už jen důvodem k úsměvu než k rázným sankcím jako v podobných záležitostech ještě před dvaadvaceti lety. I jeho přičiněním.