Jestli ty „žoldáky“ nepřeplácíme…

Hlídači demokracie – média – učinila kus záslužné osvětové práce, když ve stínu detailů o uctění památky padlých vojáků přispěchala s informacemi o výši finančních požitků na misích. Abychom nemuseli závidět.

Aby informovanost veřejnosti byla komplexní, dozvěděli jsme se i možnou druhou stranu mince - výšku odškodného, které za úmrtí vojáka rodinám náleží. Nejeden čtenář pak jistě začal v duchu ty milióny počítat, a  dospěl k závěru, že to zrovna málo není…

Ovšem čtenář, který nepropadl závisti, jak na tom blízcí pozůstalí budou - ví, že plná kapsa bolest nezmírní, jenom ulehčí vstup do období nejistoty - spíš spekuloval nad částkou, kterou voják za půlroční misi obdrží. Pokud se ovšem vrátí. Živý.

- Bédo, to je docela dost, co dostanou. Viď?

-Dost? Jak se to vezme, Liduš.

Třeba špičkový zpěvák totéž vydělá za jeden večer, jiní po dvou třech koncertech.

Moderátor televizní show je na tom ovšem hůř než pěvecká špička, ten musí natočit dva pořady za měsíc, aby si přišel na stejné peníze jako voják za půl roku. Za půl roku pak má moderátor  10 miliónů. 

Zato hvězdy z Ordinace musejí dřít celých 53 dnů, aby se vojákovi vyrovnali. Ovšem sparťanským akvizicím totéž přinesou dva měsíční platy.

A to jsem nepřipomněl prezidenta, jemu stačí být v Lánech tři měsíce, a má totéž, jako by byl šest měsíců v Afghánistánu.

-No jo, při tomhle srovnání to vypadá, že za to riziko je těch 800 tisíc málo, protože těm ostatním o krk nejde.

Ale přece jenom.. Víš jak dlouho bys na misijní odměnu musel pracovat ty?

No jen si to spočítej, když měsíčně bereš… a tak to vyděl…