Ohrožení předvolební kampaně pravicovými bojůvkami v žoldu ODS otřáslo veřejností nebývalou silou. Nebýt odvážného sociálního demokrata, který otřesnou skutečnost novinářům odhalil, mohla být veřejnost zastrašena a hlasovat zcela jinak, než jí rozum a srdce velí.
„Jardo,“ houknul z pracovny na šéfa kampaně Tvrdíka sám předseda,“pocem!“
„Něco neklape, šéfe?“
„Cos to zase vykládal o nějakých útočných jednotkách ODS, které se cvičí na rozbíjení našich mítinků? Tady mi mejlujou od Peciny, že je to pěkná blbost!“
„Tak se koukni na webové stránky ODS, sami se tím chlubí. Pravda, trošičku jsem to pro novináře sestříhal, aby to mělo fazónu.“
„Ale to prý byl jen nějaký společný výlet Modrého týmu, no a aby se mladí nenudili, tak si hráli nevinné bojové hry. Znáš to, my si přece občas taky dáme ruskou ruletu.“
„Ovšem se slepejma, šéfe! To už bys tady nebyl.“
„Ale oni se do sebe strefovali jenom barvičkami, špindírové.
No, tentokrát jsi asi střelil vedle. Ani na nácvik vrhání vajíček je nedostaneme. Slaňovali nějakou stěnu a taky se potápěli, prostě jako ve svazarmu. Tak to koukej nějak zamluvit.“
„Tak moment, to je pak ještě horší, než jsme si představovali.."
„Kam, sakra, běžíš?“
„Napsat další Odhalení. MODRÉ KOMANDO SE CHYSTÁ SLANIT LIDOVÝ DŮM a pak nás potopit!"
Jan Dvořák
