Je to pravda odvěká, dotace ničí člověka

Kdo měl čas i zájem, a v té chvíli zrovna nebyl sám součástí velkého lidského řečiště před středočeským krajským úřadem, mohl se na ono jakoby retro z dob reálného socialismu podívat v on-line přenosu.

Byla to typické situace, kdy ruka páně, konkrétně páně ministra životného prostředí prodloužená o ruku šéfa krajského odboru, projeví nikoli neomezenou, ale omezenou dotační štědrost ke čtyřem stovkám poddaných. A to k těm, kteří nelenili, neváleli se v noci v posteli a ve dne v práci,  a už padesát hodin před začátkem přijímání žádostí o dotaci na ekologický kotel, se před KÚ začali obrazně (někdy i skutečně) rvát o místo na slunci - i pod měsíčkem, a zase na slunci  - aby se na ně dostalo.

Z mediálního pohledu šlo o výrazně motivační reality-show, která znovu potvrdila, že stejně jako šaty dělají člověka, tak vidina úspor člověka dokáže odlidštit natolik, že nezná bratra, respektive frontového „spolubojovníka.“

A to si představme, že onu beztak už hustou atmosféru s paradoxním cílem pročištění ovzduší, dokážou – s odpuštěním – zasmradit jedinci pokusem o dotační podvod, kdy pro své pochybné „hnízdo“  chtějí získat tučný příspěvek neoprávněně!