Jak jsem díky televizi nečekaně ke svátku přišel

Až večer z veřejnoprávní televize jsem se včera dozvěděl, že důchodci mají právě svátek, dokonce mezinárodní. A že bych se proto měl cítit ještě natěšeněji než v obvyklý  všední den.

Byl jsem však poněkud zaskočen, neboť ve stolním kalendáři nebyla u prvního října ani poznámečka o nějakém Mezinárodním dni seniorů, jenom jména Igor a Arnold.

Pak jsem si ovšem s trpkostí uvědomil, že taková ignorance třímiliónové masy v Česku a miliardové na světě ze strany obchodních tiskáren je vlastně příznačná pro většinový postoj společnosti k seniorům. To děti i ženy svůj svátek v kalendáři mají. Jan Hus jakbysmet. Dědeček s babičkou ovšem ne.

Jakoby snad překáželi. Přitom senioři na žádnou „skládku“, vlastně na odstávku, nepatří. Zastanou toho ještě dost, mají-li příležitost. Příkladů by se dala uvést celá řada. Jenomže se neuvádějí. Média  živí katastrofy, války, nevěry, běženci. Senior musí být buď zvrhlý, nebo zločinný či superbohatý, aby se o něm psalo. Nikoli normální, spokojený se standardním důchodem a občansky angažovaný, s rozvinutým sociálním cítěním.

Pozitivní příběh takovéhoto seniora, který společnost stále obohacuje, v médiích nevidíte.

Tedy až na světlé výjimky, ale i s nimi si novináři hodně ulehčují práci, „točí“ totiž v médiích stále tytéž, v dobrém slova smyslu „provařené“ tváře. Ke slovu se tak opakovaně dostávají senioři z Hradu, ze Sněmovny, ze Senátu atd.  Z celé masy spoluobčanů kategorie 62+  je to však poměrně malá a uzavřená skupina. Na druhé straně ovšem reprezentují důležitý segment občanů dříve a ještě dřívěji narozených, bez jejichž aktivity se neobejdeme. Upřímně řečeno, kdo z mladších by onu těžkou a zodpovědnou práci chtěl za ně dělat, a hlavně ji zvládnul s takovou brilancí, jako oni? 

Shodou náhod právě o svátku seniorů televize vysílala přenos ze sněmovny. Kdo nebyl předpojatý, musel si říct: Molodci!      

Nebýt jinými blogery tolik proklínané ČT, o včerejším MDS bych vůbec netušil a postrádal bych důstojnou motivaci, proč si dát po večeři frťana. Když ovšem máte nečekaný svátek, a ještě k tomu mezinárodní, u jednoho panáka zůstat nemůže. Tak honem s dalším  i  do druhé nohy, co už jste do ní vrazili slušné peníze za jiný léčivý prostředek, za Opodeldok, který pojišťovna neproplatí.