Jak by si vedla Vlastenecká akademie pro „přeškolení“ šiřitelů nacistické ideologie

Představme si docela uvěřitelnou skutečnost, že někdy ke konci sedmatřicátého roku při zasedání Společnosti národů v Ženevě se separátně sejdou ministři zahraničí Československa, Rakouska a Francie a shodnou se na důležité věci.

Za několik týdnů pak při setkání s ministrem vnitra ČSR policejní prezident opakovaně upozorňuje, že nezákonné aktivity organizovaných skupin občanů německé národnosti v pohraničí se stále stupňují. Dochází k útokům na četnické stanice, k násilí na obyvatelích, kteří nesouhlasí s politikou Sudetoněmecké strany.

„Přece je nemůžeme všechny pozavírat, ale takhle nám rozbijí republiku,“ přiznává šéf policie. „Už by to chtělo stanné právo, pane ministře.“

„Pane kolego, na takové radikální řešení je ještě čas. Vláda teď chystá zcela jiný postup a dohodla se na něm i s dalšími státy, kde německá menšina také terorizuje místní obyvatelstvo, jako v Rakousku, ale i ve Francii.

Máme za to, že od takové činnosti je zapotřebí naše německé spoluobčany odradit. Ne ovšem silou, to nikam nevede, ale svým způsobem výchovou a osvětovou činností. Rozhodli jsme se proto zřídit Vlasteneckou akademii - Patriotische Akademie. Tam by docházeli zejména mladí stoupenci nacistického učení, a absolvovali přednášky, které by jaksi korigovaly nejkřiklavější pasáže z Mein Kampf, například o likvidaci Židů, a poukazovaly by na nesprávnost podobných radikálních  myšlenek. Máme plán, že po takových pěti, deseti lekcích by se z mladých svedených lidí měli stát Tschechoslowakische Patrioten a vyznavači rozumného národního socialismus bez výstřelků, kteří pak v místě bydliště agitací  odradí ostatní od rozbíječství a násilí. Tak, co tomu říkáte?“

Šéf policie byl poněkud na rozpacích: „Pane ministře, myšlenka je to originální, to ano,  a jaksi humanistická, avšak jak by to vypadalo v praxi?“  Ministr se zatvářil důvěrně. 

„Podívejte, nechceme to pochopitelně zadarmo, studenti budou na náklady státu ubytováni v pražských hotelích, i stravu za ně zaplatíme – a dokonce budou dostávat něco jako „opačné školné“, za přednáškový den 75 korun, což jsou slušné peníze.  A budou tam přednášet vlastenecká esa, jako je pan doktor Moravec, pan redaktor Peroutka, možná i pan spisovatel Čapek - ale čas od času má na akademii zavítat i pan ministr zahraničí Hodža a..a také já."

Pak na oko káravě dodal: "No vidíte, a vy byste ty pohraniční… jaksi výstřelky řešil hned stanným právem. Uvidíte, že až v roce 38 skončí na akademii jarní semestr, budeme v pohraničí bez problémů.“

(A tak se ještě představme - kdyby akademie skutečně vznikla -  jak by to vypadalo, kdyby na závěr školního roku  přišel sám tehdy už bývalý ministr zahraničí, a v té době už prezident, E. Beneš)

Zazněla by československá státní hymně zahraná z gramofonové desky v německé verzi, kde byla slyšet i slova:

Dieses Land, so schön vor allen,

Böhmen ist mein Heimatland.

Böhmen ist mein Heimatland,  

Pak by prezident Beneš už česky studenty pozdravil:

„Dorý den.“

Odpovědí mu bylo sborové: „Heil Hitler.“

Tak by to možná dopadlo, kdyby před dvaaosmdesáti lety chtěly některé země čelit nacistické ideologii institucionální „převýchovou“ jejich šiřitelů, jako teď Německo a Francie chystají „přeškolování“ islámských imámů, které by je zbavilo radikalismu.