Hříšní policisté města pražského: Případ nesejmuté štěnice

Rada Vácátko byl už od rána na direkci, kde páni šéfové probírali s policejním presidentem aktuální případy, takže v detektivně Bouše se starým Mrázek jen tak klábosili a Brůžek si četl noviny.

„No pánové,“ zvednul Brůžek oči, “tohle je tedy pořádný skandál!“

„Copak, zase se nějaký poslanec zapletl s lehkou slečinkou a platí jí kvartýr, nebo se ministr financí znovu, s prominutím, ožral v baru jako Dán a vykřikoval, že od zítřka jsou dva roky daňových prázdnin?“, snažil se žertovat Mrázek, ale Brůžek zachoval vážnou tvář.

„No tak nám to už práskni, nedělej drahoty. No jestli jde o Slavii, tak..,“ snažil se Bouše přimět Brůžka, aby se už konečně vymáčkl, co tak hrozného se vlastně stalo.

„Tady to máte. Policie nevzala ze štěnice slečny Kočí otisky.“

„ Kočí?“ lovil v paměti Mrázek. „Jó, ta mladá blondska, co jí někdo strčil do ložnice mikrofon, aby slyšel, jestli pravidelně dejchá. Tak oni na otisky zapomněli? Divný, ne?“

„No, třeba byli trochu pod parou, slavili páté výročí co jim zmizel Krejčíř“, dedukoval Bouše, „nebo jim to prostě nikdo neřek, aby je vzali. To víte, to jsou velcí machři,  elita, specialisti na korupci a mafii, ne jako my, obyčejná mordparta.“

„Bodejť,“ přisadil si Mrázek, „my na to jdeme moc postaru, jako dycky. Když je mord, tak najít kudlu nebo nábojnici, pěkně prosmejčit okolí, sejmout otisky, zajistit stopy a pak už si toho gaunera někde odchytneme. Je fakt, že žádná věda to tedy není..“

„Tak pánové, vy jste se mi tady nějak moc rozpovídali mezitím, co jsem byl u pana prezidenta,“ hudroval už ve dveřích rada Vacátko.

„Pane rado, račte prominout“, žehlil situaci Brůžek, „my jsme tady s pány mluvili o tom skandálu, tedy o tom pochybení kolegů z protimafiánského s těmi otisky..“

„Tak pánové, pan policejní prezident si veškeré komentáře vyprošuje. A vůbec, nás se to přece netýká, že Bouše? Vám se snad něco nezdá?“

„No, já se pane rado kolegům ani nedivím, že otisky z té štěnice nevzali. Víte jak malý má nožičky a jak strašně s nimi šije?“

„Cože, Bouše!? Jestli si ze mě děláte srandu, tak na proplacení lístku do biografu na Vraždu v Ostrovní ulici, jako na študýrku, rychle zapomeňte!

No, a jestli to myslíte opravdu vážně, tak si podejte žádost o přeložení k těm machrům, kteří policejní akademii viděli leda tak na videu."