Hříšní lidé – případ inserátů

„Tak se pánové předveďte..“ zkoumavě měřil rada Vacátko nastoupené inspektory, když se ve dveřích objevil už penzionovaný Mrázek.

„Já si, pane rado, taky dovolil přijít. Bouše říkal, že bude nějaká sláva nebo co..“

„A to jste mu Bouše“, zvýšil rada hlas, „ neřekl, aby se na to pořádně oholil?“

„To jo, to jo..“ hájil Mrázek kolegu. „Já se prosím holil, dokonce dvakrát. Ale už večír..“

„Tak to alou za roh do oficíny k Nováčkovi a nevracejte se dřív, než budete mít tváře jako pacholátko!

A co má znamenat, Brůžek, tohle!?“ vpil se rada pohledem do klopy inspektorova saka. „To snad jsou zbytky hořčice, člověče!!.“

„Od gáblíčku..krémžská – byla báječná..prominou, hned se toho zbavím“ a vytratil se k umyvadlu.

 „A vy se, Bouše, moc nesmějte, ženuška vám taky mohla přežehlit přes neděli kalhoty.“

„Byla, prosím, u maminky, v Krči, a já bych to..“

„No dobrá“, připustil shovívavě Vacátko, „z toho se nestřílí…“

Pak zbystřil pozornost a podíval se na vlastní košili: “A sakra, někam se mi zatoulal knoflíček.. No, pod kravatou to snad vidět nebude.“

„A ráčej dovolit otázečku, pane rado. K čemu to všechno, proč jste nám rozkázal přijít jako ze škatulky..Čekáme snad pana“, špitl , „policejního prezidenta?“

„Houby..Tedy ..co by tu dělal?! Čtete vůbec noviny? Dnes večír už zase budeme v televísi!“

„No jo, ale tam jsme každou chvíli, a nikdy kvůli tomu nebyly takovéhle manévry?“

„Ale dneska to bude poprvé v HD kvalitě a při ní je prý vidět úplně všecko.“

„ Hm.. A co dál?“

„ Co by bylo ? Nic. Budeme honit grázly a mordýře. Jako celých těch čtyřicet let. A vůbec, už těch řečí nechte!

Pan direktor televíse jistě ví, proč do všech novin ty obrovský inzeráty na dnešní večer dává.“

„No.. asi proto“, vmísil se do debaty už s čistým sakem Brůžek, “že mu to vytisknou zadarmo. Vyhazovat peníze za zboží, které se chválí samo by přece byla pěkná pitomost.“

Jan Dvořák