Hříšné hrátky v hotelu K

  Penzionovaný  inspektor  Mrázek  zabafal  z dýmky  a čekal, až  ho Petra Paroubková  jako obvykle vyzve k raportu.  

„Tak jak to v ten pátek bylo?"

„No, milostivá paní, večer šel pan manžel, jako  dycinky, do toho hotýlku Kempinski."

„Sám?"

„Kdepák, s kumpány.  S tím, s prominutím tlusťochem,  s tím s knírkem jak mu říkají  Čára, nechyběl ani  ten plešatej, promiňte ten  holohlavej..."

„A ženská?"

„No...pozdějc za nimi dorazila ta známá  hérečka, ta bloncka.."

„A pak?"

„Pak šli prosím na pokoj...Ale do žádné špeluňky, do prezidentského apartmá.."

„Všichni?!"

„Jistě milostivá, všichni."

„ A dál?"

„No, za tři  hodinky  vypadla, tedy ta umělkyně. Pánové se ještě  bavili  dál.."

„Víte o čem ?"

„To bych ani nebyl já, kdybych  to nevěděl. Nalepil jsem ucho  na dveře a  poslouchal... Ale nevím jestli to budete chtít slyšet, protože...

„Protože, co Mrázek!?"

„Ráčej  prominout, ale ta dáma tam předtím dělala s panstvem asi moc divný věci..."

„Mluvte, ať to mám za sebou.."

„No, pan manžel se jaksi vyjadřoval ve smyslu...že je ta umělkyně pěkně...vodila ...za nos. Tak s touhle praktikou jsem se předtím nesetkal. A to jsem o tom hodil řeč i s Brůžkem."

Jan Dvořák