Hrad není vepřín, proto se nemůže zbourat

Některé články v novinách, byť napsané v té nejlepší osvětářské víře, mohou však podnítit čtenáře k nečekaným pochybám. A přiživí-li  je pak  nezodpovědný intelektuál, může dojít  k nemístné politizaci. 

-Poslyšte, pane docent, tady píšou o tom, co všechno našli archeologové pod pražským hradem, ale něco mi tam neštymuje.

-A copak, pane soused?

-No že tam nikde není ani slovo o tom, že by pod Hradem bylo kdysi dávno nějaké pohřebiště, a přitom já jsem o něm zaručeně četl, a bylo to i v televizi. A teď nic. Nepřipadá vám to divný?

-Ale vůbec ne. V tom je velká politika.  Dovedete si představit, co by se dělo, kdyby se teď ozvali potomci těch pohřbených a trvali na tom, že Hrad se musí zbourat, aby po tolika staletích už konečně měli ti dávní příbuzní důstojné spočinutí na pietním místě?

-Myslíte, že by Hrad museli odstřelit, a postavit tam něco, něco..

-Tak daleko by to asi nedošlo, ti potomci by se  jistě spokojili s finančním odškodněním, ale byla by to pálka! Už proto, že Hrad má nevyčíslitelnou hodnotu, a ta by se mohla klidně zdesetinásobit, jako teď,  aby měl stát pokoj, a Hrad stál, rozumíte?

-Počkejte, nenarážíte snad na ten..

-Pst! Na nic nenarážím. Jako vědec prostě hledám analogie.