Hon na velvyslance - náš člověk v Ankaře(2)

Na konci roku 1969 československá tajná služba  zahájila operaci, která do té doby neměla obdoby. Terčem byl  symbol pražského jara, Alexander Dubček. V  dubnu ho z funkce šéfa  komunistické strany vyhodil Gustáv Husák. Aby veřejnost jeho pád tolik nepobouřil, stal se  Dubček předsedou parlamentu. Stačil ještě podepsat zákon, který umožnil zavírat a vyhazovat ze zaměstnání i ze škol demonstranty proti sovětské okupaci.  Pak se měla zavřít voda i nad ním. Dubčeka  proto jmenovali velvyslancem v Turecku. Tajná služba  tam slídila po každém jeho kroku. Pro západní Evropu byl stále modlou a nabízeli mu azyl. (Faktická stránka příběhu vycházi ze zveřejněných protokolů. V ilustrační části byly použity fotografie ČTK, Rudého práva, Mladé fronty, Večerní Prahy, TASS , Státní  bezpečnosti  a  Úřadu pro zahraniční styky a informace.)

.

Letadlo Praha-Ankara, jaro 2009 

Už poněkolikáté se mladý muž podíval na displej komunikátoru a projížděl

 si čísla jakéhosi rozpočtu. 

S touhle nabídkou by měla firma v Ankaře uspět.

Švýcaři jsou sice levnější, ale optiku mají horší. A to bude hlavní argument..

(pokračování)