Hon na hraboše, ale s výjimkami

Hraboši teď zažívají kruté chvíle nejistoty, zda přežijí. Třesou se před ministrem zemědělství Tomanem, protože jejich chemickou genocidu pouze pozastavil.

Naopak ruce by líbali ministru ŽP, že je aspoň dočasně vzal pod svá brabčí křídla.

Ovšem budoucnost mají spíš chmurnou.

Nad přirozeným právem zvířátek na udržitelný život bohužel zvítězí bezohledná starost státu o plná břicha lidí. Hraboši přitom mají velkou zásluhu na prevenci kardiovaskulárních chorob. Ze zoufalství užírají značnou část úrody, která by jinak skončila v mlýnech a  následně by z ní byly vyrobeny pekárenské produkty pro člověka vyloženě nezdravé, nebo by mouka posloužila k přípravě vražedných knedlíků šponujících cholesterol. O tom se však nemluví!

Někteří hraboši, jak už to u nás chodí, mají však trvalé výjimky a nic jim nehrozí. Jsou pod ochranou státu. Jejich hrabivost je naopak považována za zdravý projev stability.   

    Je to v cajku. I kdyby nakonec hubení hrabošů povolili, stejně se to bude týkat výlučně jen hrabošů polních, a ne nás, hrabošů finančních.