Francouzkám a Francouzům je hej. Nemusí jako my čekat až do příštího roku, koho hodí do urny. Už dneska budou akt mít za sebou, zatímco nás budou ještě dlouho bezmocně svrbět prsty, než si ulevíme.
Uplynulý týden přitom ukázal, že na provětrání ve všech patrech naší politiky – a na bezodkladný funus bez poct stávajících aktérů z Hradu, Strakovy, z Liďáku, a z dalších hnízd, bylo už včera pozdě.
Ale co dělat, když místo předčasnosti - sněmovních voleb, či abdikace prezidenta v důsledku jeho chování za hranou příčetného stavu - nás parlamentní zástupci většinově nechají ten smrádek si pořádně vychutnat. A přitom všichni začnou veřejnost přesvědčovat, že právě ONI nejsou a nebudou jako ONI - nekradou, média neovlivňují, daně platí, sociálně cítí, platy si dají snížit, náhrady zrušit... atd. - takže z toho Onikání do podzimu nevyjdeme. A hned na to těžká volba mezi Ovčáčkem, Pastorčákovou, samomluvícím Horáčkem...
Francouzi budou mít do půlnoci jasno, komu bude Elysejský palác od pondělka říkat Paní, nebo Pane. Já osobně bych volil Pána, být Francouzem. Návrat franku, kontrolu pasů na hranicích, clo, šmírování nekřesťanů, bohatým brát a chudým rozdávat, dotovat fabriky.. Kdo by tu nacionální hrůzu chtěl?
Macron, to je i náš člověk. Evropan! A kdyby jenom to, on je přímo Středoevropan, a dává to najevo, kde jen může.
Je suis un citoyen de l'Europe centrale! (Tak explicitně : Já jsem Středoevropan, to sice nepověděl, ale zejména o naší uhro-slovanské Čtyřce se vyjádřil v hodně podobném smyslu.)
Je dobře, že aspoň ve francouzském prezidentovi bychom mohli najít ochránce před Eurovlky - bude-li ovšem zvolen.
