Ačkoli během anabáze kolem ministra kultury socialističtí předáci neustále pohár trpělivosti státotvorně zvětšovali, aby jí mohl pojmout co nejvíc a přetéct až v nejkrajnějším případě, nakonec nepřetekl.
Právě ve chvíli, kdy málem přetékal a partajní špičky se chystaly splnit už poněkolikáté odkládaný slib veřejnosti, že dál už nenechají ze sebe dělat premiérem a prezidentem ořezávátka, a vládu opustí, bylo jim projevení statečnosti odepřeno.
Nominant, za nějž strana byla odhodlaná cedit krev, se překvapivě pod rouškou noci možnosti stát se ministrem, vzdal. Předsedu strany Šmardovo rozhodnutí zasáhlo jako blesk z čistého nebe. Navenek se sice tvářil, že je respektuje, uvnitř však pociťoval bolest z ochuzení o možnost všem ukázat, že strana si nepouští ústa jen tak na procházku a že hrozbu odchodu z vlády opravdu vyplnit chtěla.
Jiskřičku naděje, že všechno ještě ztraceno není, že opustit vládu možné bude, vzbudila eventualita, že premiér i prezident drzouna Zaorálka odmítnou, neboť o nich mockrát mluvil – jemně řečeno – nelichotivě. Oba však, jakoby v proradném spolčení natruc Hamáčkovi, s návrhem na Zaorálka souhlasí a k jeho jmenování dokonce dojde bleskovým způsobem během pouhopouhých pěti dnů, což Láskovy senátory přivede k hromadným infarktům.
Mohl pak za takovéto nepříznivé situace předseda Hamáček chtít v pátek po předsednictvu, aby se vyslovilo pro odchod z vlády? Vždyť pro to nebyl už jakýkoli důvod. Staňka prezident přece odvolal, Šmardu ani jmenovat nemohl, když on sám nominaci stáhnul, a Zaorálka jmenuje po sto hodinách od podání návrhu.
Tentokrát vedení ČSSD prokázat statečnost z objektivních důvodů ještě nemohlo. Přesto 11 členů širšího vedení, vesměs funkcionářů z regionů, se rozhodlo realitu splněných požadavků premiérem i prezidentem ignorovat a nezodpovědně hlasovali pro odchod z úspěšné a dělné vlády. Sobecky jim byla bližší vlastní pseudomorální košile než vládní outfit kolegů. Zdravá většina však státotvorný postoj zachovala. Vždyť ministra mají, a to prosím ještě dřív, než skončila sklizeň švestek, tak co?
* * * * *
