Když se předseda SPD Okamura podíval na průběh ankety na partajních stránkách, kde přes sedm tisíc lidí hlasovalo, zda máme či nemáme přijmout sirotky paní Šojdrové, zhrozil se.
Nevěřil vlastním očím, že stoupenci bratrství, jindy tak věrni jeho myšlenkám, z celých dvou třetin hlasovali pro přijetí sirotků.
To by znamenalo, že ze silného lídra vůdcovského typu, jehož slovo je zákon, se stává tlučhuba a kůl v plotě. Takový krach své ideologie nesmiřitelnosti k cizáctví si ani ve snu nepředstavoval.
Pod vlivem počátečních emocí hledal rázné a jednoduché řešení, jak se s tíživou situací čestně vyrovnat.
V úvahu přicházel jednak klasický japonský přístup – bolestivé harakiri…
.. anebo obvyklé české řešení, které při požití méně než smrtelného množství etanolového nápoje skýtá možnost následného probrání s milosrdným výpadkem paměti.
Předseda se však neunáhlil, a jsa při smyslech, došel k závěru, že hlasování neštymuje, že došlo k manipulaci tak, aby mohl být spolu se svou stranou postaven na veřejný pranýř.
Teď, kdy měl v tom zásadním jasno, už šlo jen o to, kdo hlasování zmanipuloval. Byl to vnitřní stranický nepřítel, nebo šlo o útok kybernetické kontrarozvědky. Nebo to byla koordinovaná akce jedněch s druhými?
Fuj, taková hanebnost! Bezprecedentní útok na přímou demokracii. Je vidět, že společnost k přímé demokracii ještě nedospěla, proto dost s podobnými anketami, nebo dokonce s referendem!
Nějakými trolly si SPD rozvracet nedáme. To raději - dočasně - , aspoň do příštích voleb, neohrožující demokracii nepřímou.
